Porostou úrokové sazby setrvale?

Úrokové sazby aktuálně míří nahoru. Tedy alespoň v Česku. V roce 2018 ČNB zvyšovala úrokové sazby pětkrát. Poskočily jak sazby měnově-politické, tak sazby tržní. Ano, viditelně se jedná o růst sazeb úvěrových spíše než sazeb vkladových. Zatímco za dluh si zjevně připlatíte, vklad odměněn nebude.

 

Jestřábi zdražující hypotéky

Učebnicově to vypadá všechno jasné, když ekonomika se přehřívá, je nutné zvýšit sazby, aby se tolik nepůjčovalo a neutrácelo. Případné zvyšování neprobíhá automaticky, rozhoduje kolektivní orgán bankovní rady ČNB. Sedm členů bankovní rady, obezřetně vybraných a jmenovaných prezidentem republiky, se schází na svých zasedáních a zvednutím ruky hlasují, jaké by ty „vyhlašované“ úroky měly být. Populárně a nadmíru zjednodušeně řečeno v podstatě hlasují, jak by měly hypotéky zlevnit nebo zdražit.

Graf 1: Zvyšování základních sazeb ČNB se v minulém roce odrazilo i do výnosů pětiletých českých vládních dluhopisů. Pětiletá bezriziková sazba zamířila ke dvěma procentům. V Česku se úrokové sazby hypoték pohybují pod 3 %. Srovnání se Slovenskem nabízí graf 3.

Zdroj: Investing.com

Od různých členů bankovní rady v posledním roce zaznívalo, jak je ČNB připravena zvyšovat úrokové sazby. Slangově řečeno vládla jestřábí nálada, i když v případě ústřední banky malé ekonomiky lze o možnostech oněch jestřábů poněkud polemizovat. Umíme naplňovat inflační cíl, a předpokládáme, že tam budeme i v budoucnu, zaznívá z naší ústřední banky:

„Což se nám daří a i vývoj do budoucna signalizuje, že bychom si ten optimální cenový růst kolem těch 2 procent měli zachovat. Otázka je, jestli se s tím zpomalením samozřejmě ty inflační tlaky, (…), nebudou snižovat, a jestli bude potřeba zvyšovat sazby tak často, jak jsme to dělali loni. To určitě nebude,“ konstatoval v rozhovoru pro Český rozhlas guvernér ČNB Jiří Rusnok a projevil tak holubičí postoj ke zvyšování sazeb.

Nový člen rady ČNB Aleš Michl se v lednovém rozhovoru nechal slyšet, že je „ekonomice by prospěl opatrný růst úrokový sazeb.“ Samotný Michl v prosinci 2018 hlasoval pro zvýšení sazeb, ale k „jestřábům“ se podle svého vyjádření v rozhovoru pro Mladou frontu  nehlásí: „Byl to hlas pro „holubičí“ zvýšení. Tedy zvýšení sazeb, ale s opatrným výhledem. Opatrným říkám proto, že brzdí ekonomika v Německu, a tak nechci signalizovat dopředu víc než jedno zvýšení.“ V rozhovoru Michl zmiňuje potenciální vnější problémy, kterými jsou obchodní války, zpomalení v Německu a podobné vyhlídky v USA.

Vnější situace a (ne)udržitelnost sazeb

Na otevřenou malou českou ekonomiku vnější situace a uvolněná politika jiných centrálních bank působí neúprosně. Ano, na obzoru jsou dopady z  odchodu Velké Británie z Evropské unie, Spojené státy jsou v rozpočtovém patu a Trumpova politika obchodních válek k jistotě nepřispívá. Z řad členů bankovní rady ČNB tak aktuálně přicházejí informace, že se zvyšováním úroků není kam spěchat. Zpomalení v rozhovoru pro Český rozhlas připustil i Jiří Rusnok: „Ty signály ze světa takové jsou a my jsme velmi závislí na tom, co se děje na zahraničních trzích.“

Konečně i další člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub vyslovil holubičí signály, že zvyšování úrokových sazeb nemusí být tak setrvalé, jak se všeobecně očekává. Slabší koruna sice přispívá k inflaci, ale protisměrně (k tlumení inflace) působí vývoj v zahraničí. Holubova holubí nálada byla i vyslovena: „Věřím, že nějaký prostor pro zvyšování sazeb v letošním roce nastane, ale nemusí to nutně být v jeho začátku. Dovedu si tak představit, že naše pauza ve zvyšování sazeb, kterou jsme si dali v prosinci, může pokračovat.“

Jestřábů, tedy těch, kteří by se vyslovovali o zvyšování sazeb, se ve světle vývoje přestává dostávat. Český finanční systém nežije ve vzduchoprázdnu a svébytná měnová politika měny příslušející k malé otevřené ekonomice nemusí být tak svérázná, jak by se teoreticky dalo předpokládat. V dobách, kdy Evropská centrální banka odkládá zrušení záporných sazeb a výnosy německých dluhopisů opět klesají na minima, nemusí mít epizoda české normalizace měnové politiky dlouhé trvání.

Období (setrvale) nízkých úrokových sazeb

V historickém ohlédnutí jsou i přes poslední zvyšování české úrokové sazby stále nízké. Základní sazba ČNB je ve výši 1,75 %, a sazba hypotečních úvěrů míří k 3% úrovni. V reálném vyjádření jde o sazby nepatrné. Z historického pohledu je to úroveň také nijak závratná, připomeňme, že před deseti lety byla základní sazba na úrovni 3 % a úroková sazba hypoték kolem 5,5 %.

Graf 2: Vývoj Hypoindexu. Zatímco před deseti lety byly sazby na úrovni 5,5 %, na počátku roku 2019 hypotéky zdražovaly „nejrychleji za posledních deset let“ a přesto byly na úrovni 3 % stále levné (porovnání se situací před deseti lety).

Zdroj: FINCENTRUM HYPOINDEX, hypoindex.cz

Každopádně jsou aktuální české úrokové sazby v globálním kontextu relativně vysoké. U sousedů, na Slovensku, které je součástí eurozóny, se na hypotéky půjčuje za sazbu kolem 1,5 %. Zatímco česká centrální banka úrokové sazby zvyšuje (za uložení peněz platí obchodním bankám), Evropská centrální banka stále udržuje záporné úrokové sazby (obchodní banky eurozóny za uložení peněz platí bance centrální).

Tvůrci české měnové politiky dokázali stvořit kladný rozdíl mezi českými a eurovými sazbami, vznikl kladný úrokový diferenciál. Na poli hypoték jsou hypoteční úvěry v Česku dražší než v eurozóně, kupříkladu na Slovensku. Předpoklad tvůrců měnové politiky, že v prostředí rostoucí domácí ekonomiky a existence kladného úrokového diferenciálu bude koruna posilovat, se ovšem nenaplňuje.

Normalizace měnové politiky

Když se posílení nekonalo, zrychlilo zvyšování úrokových sazeb – podle některých komentářů konečně začalo docházet k normalizaci měnové politiky. Leccos ale naznačuje, že ona normalizace, návrat k normě, znamenající odklon od politiky nízkých úrokových sazeb či aplikace devizových intervencí, se konat nemusí.

Ještě před rokem všeobecně hovořilo o tom, jak se sazby vrátí k „normálním“ úrovním, a že nastane návrat k dlouhodobému průměru. „ČNB provádí normalizaci měnové politiky, a já vždy argumentoval, že normalizace probíhá v nenormální situaci,“ vyslovil se k věci poněkud záhadně jeden člen rady ČNB.

Dnes se již hovoří o možných ekonomických šocích a rizicích přicházejících zvnějšku a leckdo maluje čerta na zeď. Očekávání toho, že svět není tak úplně v pořádku, prostě existují. Neortodoxní opatření, ke kterým v posledních letech přistupovaly centrální banky, aby reagovaly na „nenormální“ situaci se tak mohou vrátit. Zastavení růstu úrokových sazeb a změny ve stahování likvidity úřadem centrální banky mohou zamíchat kartami i v Česku. Nejsme a nebudeme ostrůvkem stability a schopnost realizovat vlastní měnovou politiku prostě něco stojí, chtělo by se říci. To, že nominální úrokové sazby v Česku rostou, nemusí mít dlouhé trvání.

Graf 3: Pětiletý výnos slovenských vládních dluhopisů se pohybuje kolem nuly. Záporná základní sazba ECB se nutně projevuje i na výnosech pětiletých slovenských vládních dluhopisů. A v souvislosti s hypotékami je zřejmé, že na Slovensku se úrokové sazby hypoték pohybují kolem 1,5 % p. a.

Zdroj: Investing.com

 

Zdroj: RADOVAN NOVOTNÝ, Hypoindex.cz

© 2017 Search Real Estate s.r.o

Webdesign by Lewest.cz

Napište mi